uloz.to - sdilej snadno data

Březen 2009

Citáty 5 - Smutek

29. března 2009 v 20:05 | vera01 |  → Citáty
Smutné na lásce je nejenom, že netrvá věčně, ale že i rozčarování, které přináší, rychle míjí.

Nikdo není smutný sám pro sebe.

Život brzo skončí a pak nám nikdo nedá nic za to, jestli jsme byli smutní nebo veselí.

Přátelé se radují a jsou smutní pro tytéž věci.

Měj stále na paměti, že všechno je pomíjející. Ve štěstí nebudeš veselý a v trápení smutný.

Zkušenost nám nebrání udělat stejnou hloupost znovu, ale tropíce jí, jsme značně smutnější.

Stáří a bezmocnost jsou smutní druhové posledních let života.

Zoo tycoon 2

24. března 2009 v 11:17 | vera01 |  → Hry
Kdo z vás nikdy nebyl v Zoo? Asi každý tam určitě někdy zavítal. A právě tato hra je věrnou simulací každodenní práce pečovatelů v Zoo a chodu Zoo. Má naprosto skvělou grafiku a její cíl je jasný: z určitého kapitálu vybudovat naprosto skvělou a bezkonkurenční Zoo kde budou zvířata i návštěvníci spokojeni a která má co nejvíce hvězdiček. Těch dosahujete plněním úkolů. Určitě stojí za to si ji zahrát.



Cariba Heine

20. března 2009 v 14:05 | vera01 |  Stars
Další ze slavných osobností...mnoho z Vás ji určitě nezná, ja sama sem na ni přišla nedávno na Jetixu. Ale je mi sympatická i když v seriálu H2O - stačí přidat vodu! hraje nesympatickou a spíše uzavřenou dívku.

Cariba Heine

Nehty 3

19. března 2009 v 18:15 | vera01 |  Nehty
a další....vyloženě mě to baví hledat je všude možně když jich je tak málo:)




welcomky 3

18. března 2009 v 9:31 | vera01 |  Welcome







Ježek

16. března 2009 v 8:32 | vera01 |  Zvířátka
Ježek západní je až 35 cm velký. Jeho tělo je pokryté tvrdými ostrými ostny, které vznikly přeměnou chlupů a jsou uhlazené dozadu. Spodní část jeho těla je pokryta hnědavou srstí. Silné kožní svaly mu umožňují stočit se do pichlavého klubíčka, které je téměř nedobytnou tvrzí.

Tito ježci se vyskytují hojně po celé České republice i v Evropě. Najdeme je v krajině s řídkými lesy s podrostem, v krajině s křovinami či v městských parcích a zahradách, kde se živí hlavně dešťovkami, dále plži a drobným hmyzem, ale svými ostrými zuby je schopen rozkousat i hada nebo malého ptáka.Za potravou se vydává i několik kilometrů. Občas si ježe kousne i spadaného ovoce. Obrázky z knížek, kde si nosí ježek napíchané ovoce na bodlinách do svého doupěte, kde si tak dělá zásoby na zimu jsou zavádějící. Můžeme potkat ježka s napíchnutým jablkem či hruškou na bodlinách, které se tam dostaly víceméně omylem při vyhledávání potravy nebo zimního úkrytu v kompostu či tlejícím listí. Z těchto údajů vyplývá ježkův způsob života. Je aktivní na jaře a v létě, a to hlavně večer a v noci. Na podzim se ukládá k zimnímu spánku, kdy se jeho tělesná teplota snižuje až na cca 5 °C. V období spánku tráví tukové zásoby, které si vytvořil na podzim.


Ježek si příliš nehájí své teritorium, ale pokud má sameček vyhlídnutou samičku, připravenou k páření, je velmi nekompromisní. Při páření samička přitiskne své ostny pevně k tělu, aby samečka při tomto aktu nepopíchala. Po páření vzniká na samičím pohlavním otvoru zátka, která se po několika dnech rozpouští, to zabraňuje oplodnění samice dalším samcem a tak si první samec může být jistý tím, že bude otcem.

Zhruba po 35-39 dnech se samici rodí až 10 mláďat, která jsou slepá a mají měkké bodliny, aby samici při jejich porodu neporanila. Bodliny mláďatům začínají tvrdnout až po dvou týdnech života. Po této době též otevírají své dosud slepé oči.






Artur a Minimojové (ke shlédnutí + download)

12. března 2009 v 15:28 | vera01 |  → Filmy
Desetiletý Arthur žije s babičkou v malém domku na venkově. Stejně jako všechny děti, je i on fascinován pohádkami, které mu babička vypráví. Zdá se mu o afrických kmenech a neuvěřitelných příbězích, které jsou popsány a namalovány v čarovné knize jeho dědečka, který před několika lety záhadně zmizel. Idylické časy skončí v okamžiku, kdy jim hrozí zabavení domku. Situace vypadá beznadějně. Jedinou šancí je dědečkův poklad, který je údajně ukryt kdesi na zahradě, v Říši Minimojů, roztomilých malých skřítků, o kterých Arthurovi dědeček vyprávěl. Malý Arthur se rozhodne odvrátit hrozící nebezpečí a vydá se hledat pomoc právě do Říše Mimimojů... Arthurova cesta je důkazem, že někdy i ti nejmenší mohou dokázat velké věci.











někdo tvrdí, žeje to napodobenina Harryho Pottera a já newim co ještě, od tvůrců filmů jsem moc dobrý recenze nečetla ale já sama za sebe můžu říct, že to byl bezvadnej film a bylo tam skvěle propojený hraný s animovaným. Co mě teda zarazilo a vůbec mi to nesedělo že Arturovi bylo 11 let a už se oženil, ale tak každej to vnímá jinak že jo:) Vřele doporučuju všem

Tady se můžete na celý film podívat


Stahujte ZDE

Anett"ka"

9. března 2009 v 18:07 | vera01 |  Lidi blízký mýmu srdíčku
Takže tenhle článek chystám už tak dlouho, že sem se přeci jenom přinutila a sedla sem si k tomu.
Chci vám tady povědět o Anett"ce" . Je to jedna super holčina od nás ze třídy, se kterou netrávím zdaleka tolik času jako třeba Klára nebo Petra ale s jistotou o ní vím, že má veliký srdíčko a je správně prdloušská:)
Když už mám tu příležitost a můžu se s ní bavit, tak se nikdy nenudim. Má skvělý nápady, který se ničemu nevyrovnají.
Chci ti Anetko říct, že tě mám moc ráda a jsem s tebou. Vím, že si momentálně teď nezažíváš zrovna nejradostnější období tvýho života ale ať to je jak to je, já o tom dohromady skoro nic newim, tak jsi moje kámoška a podržim tě kdykoliv to budeš potřebovat.
A ještě doufám v jednu věc: že spolu někdy vyrazíme na Boháňku, slibujeme si to už hodně dlouho ale já měla pocit že se ti do toho tak nějak nechce. Ale kdyby sis to přeci jen rozmyslela tak budu moc ráda.
A vy ostatní se rozhodně musíte podívat na fotky nakradený od Anett z blogu:


Citáty 4 - Smutek

7. března 2009 v 13:32 | vera01 |  → Citáty
428 O radost se člověk dělí, zatímco smutek nosí sám.

428 Kdo opustí smutného přítele, není hoden, aby se někdy dělil s jeho radostí.

428 Nezáleží mi na tom, jestli to sbohem řeknu smutně nebo rád, ale když odněkud odcházím, tak si chci uvědomit, že odcházím. Když to člověk neví, je mu pak ještě hůř.

428 V smutku si vystačíme i sami se sebou. Ale když chceme prožít plné štěstí, musíme se o něj s někým podělit.


428 Veselí lidé se dopouštějí více bláznovství než smutní, smutní zato větších.

428 Lež je velmi smutná náhražka za pravdu, je však jediná, kterou se dodnes podařilo najít.

428 Ten, kdo je stále moudrý, má smutný život.


428 Stáří je smutné, ne proto, že přestávají všechny radosti, ale proto, že přestává naděje.

428 Lépe je být smutný s láskou než být veselý bez ní.

428 Ti, kdo jsou sami, mají smutný život, ale nejsmutnější smrt.

Pán, co mě zaujal

5. března 2009 v 17:03 | vera01
Šla jsem z redakce na autobus a jelikož jsem měla dost času tak jsem šla pomalu a všímala si věcí kolem sebe. Zaujala mě taková maličkost jako růžová růže na chodníku. Byla celá zvadlá a kolem ní byly poházené její potrhané plátky.
Nebo například malinká holčička co měla na zádech tašku, která byla větší než sama holčička. Na hlavě měla kulicha a v ruce malého medvídka. Vypadala roztomile:)
Ale co mě zaujalo nejvíc, tak to byl pán. Šel těsně přede mnou. Šel o berlích a velice těžce našlapoval na nohy. Na tu jednu jenom málo ale na tu druhou hodně. A při každém našlápnutí jako by mu z kolene vylézala kost a vybočovala asi 20 cm od jeho nohy. Otřásala jsem se jenom při pohledu na něj. A to jsem si myslela, že toho dost snesu, když se vydržím dívat na krváky kde lítají hlavy a ruce a rozkouskovaný mozky.
Jenomže tohle mnou dost otřáslo. Přiznám se, že jsem i chvilkama přivírala oči. Ta noha mě přitahovala a musela sem se na ni dívat ale zároveň sem nemohla.
Najednou se pán zastavil, otočil se a dobelhal se na stranu chodníku, abych mohla projít. Hrozně mile se na mě usmál a povídá mi: "Jen běžte přede mě, mě to bude ještě chvilku trvat, než tam dojdu."
A v tu chvíli se mi ten člověk zdál moc milej. A už vůbec jsem neměla problém podívat se na jeho nohu. Ještě chvíli jsem za sebou slyšela těžké našlapování, které pomalu sláblo. Nevím čím to je, ale najednou se mi ten svět zdál tak nějak hezčí. Ne proto že jsem věděla, že já jsem zdravá a on nemocnej, ale prostě mi bylo dobře. A ještě dlouho jsem na něj doma myslela.
Vypadal šťastně a ještě byl milý k úplně cizí osobě, i když vím, že není šťastný. Jiný na jeho místě by třeba nenáviděl celý svět ale tenhle člověk mě zaujal a jsem ráda, že jsem ho potkala...

Nehty 2

4. března 2009 v 17:30 | vera01 |  Nehty
zase pár foteček co jsem kde nahrabala:)





Maturitní ples ekonomky:)

2. března 2009 v 16:47 | vera01 |  → Akcičky
mno tak sme byli v pátek na plese a já neváhám dát sem fotky co mi Péťa poslala. Jen jsem je musela trochu upravit takže všem co mají na fotce šedé oči se moc omlouvam:D